Reklama
 
Blog | Inga Petryčka

Naučíme muže umění kompromisu a dohody

Ženy v politice: jak to vidí Hana Zemanová

Přímá a bezprostřední. Na nic si nehraje, je prostě a jednoduše svá. Taková je Hana Zemanová, členka Zastupitelstva města Liberec a předsedkyně KDU-ČSL v Liberci. Má jasné názory, za kterými si stojí, a neocenitelné politické zkušenosti, které mohou být pro mnohé ženy inspirativní.

Právě proto jsem se rozhodla požádat ji o rozhovor. Zdůrazňuje v něm nezastupitelnou roli žen v politice, vzpomíná na své krušné politické začátky i na to, jak postupně získala sebevědomí. „Teď už se umím uprostřed zastupitelstva i vášnivě přít s kolegou z opozice, který sedí vedle mě,“ říká s úsměvem.

Ostatně, přesvědčte se sami.

Potřebuje vlastně politika ženy?

Ano, politika potřebuje ženský i mužský pohled. Každý je jiný a oba jsou nezastupitelné. Bohužel zatím ne všichni muži si toto uvědomují. A nejedná se jen o politiku, ale i o vedoucí či manažerské funkce obecně.

Na ženu je bohužel dodnes nahlíženo především jako na hospodyni, matku, společnici a v horším případě jako na služku, nikoli jako na rovnocenného partnera.

Jaké jsou tedy podle Vás mezi muži a ženami v politice rozdíly?

Žena není tolik pragmatická, do rozhodování mnohdy vkládá emoce. Většinou nestaví na první místo vlastní ego, celkový výsledek je pro ni důležitější než vlastní sebeprezentace.

Na druhou stranu jí chybí mužský tah na branku, řekněme ostré lokty a určitý typ bezohlednosti. I tyto vlastnosti jsou někdy potřeba. Považuji to za důkaz, že politika potřebuje mužský i ženský princip, úplně stejně jako život.

V souvislosti s větším zastoupením žen v politice se často skloňují kvóty. Jak se k nim stavíte Vy?

Jakékoli kvóty naprosto a zásadně odmítám. Mně osobně to přijde ponižující. Cítím daleko větší uspokojení, když se dokážu prosadit sama díky své osobnosti, názoru a postoji, než aby mě někdo upřednostnil jen kvůli tomu, že jsem žena.

Proč jste se rozhodla jít do komunální politiky? Co byl ten prvotní impuls?

Na to neumím přesně odpovědět. Byla to souhra náhod.

Na členské schůzi v únoru 2018, kde jsem přijímala zodpovědnost za špatnou práci a zradu bývalého předsedy místní organizace, jsem se najednou přistihla, že místo rezignace přijímám výzvu a kandiduji na předsedkyni. Do týdne jsem absolvovala tři koaliční vyjednávání a za měsíc jsem byla desítkou na kandidátce v komunálních volbách.

Teprve tehdy jsem si uvědomila, že vlastně stojím o to, abych uspěla. Do té doby mě to nikdy nenapadlo.

Jak vzpomínáte na tyto Vaše politické začátky?

Byl to permanentní pocit naprosté neschopnosti, kdy jsem si kladla spousty vnitřních otázek typu: „Co tady dělám? Mám vůbec co říct? Bude můj názor někoho zajímat?“.

Trvalo mi dlouho, než jsem se odvážila nahlas vyslovit svůj názor, než jsem se zbavila pocitu nejistoty. To je asi právě jedna z důležitých okolností, které ženám brání více se angažovat a zapojit. Naše sebereflexe je v tomto ohledu daleko silnější než ta mužská.

Kdy se Vám pak konečně podařilo tyto obavy prolomit?

Až tak po roce, až jsem si vytvořila silné osobní vazby. Pak jsem si dokázala přiznat, že asi skutečně budu nějakým přínosem. Že moje názory ostatní zajímají, chtějí je slyšet, a dokonce se mnou chtějí i třeba polemizovat či se mě snažit přesvědčit.

Teď už se dokonce umím uprostřed zastupitelstva i vášnivě přít s kolegou z opozice, který sedí vedle mě.

Co byste vzkázala ženám, které politika láká, ale z nejrůznějších důvodů váhají se do ní zapojit?

Ženský, nebojte se!!! Pokud máte chuť a elán, dobré nápady nebo vize, jděte do toho. Zapojte se, angažujte se. Nechte se zvolit do zastupitelstva své obce. Nejlepší je začít tam, kde to znáte, kde jste doma a samy nejlépe víte, kde  jsou problémy a co je třeba řešit.

Mužů se nebojte. Pokud nejde o vyslovené šovinisty, brzy pochopí, že žena je ze své podstaty týmový hráč a že je opravdu fajn nějakou tu kolegyni v týmu mít. Zjistí, že ledaskdy je konfrontace mnohem lepší než tlačení na sílu.

My naučíme muže umění kompromisu a dohody. Muži nám za to na oplátku nastaví svoje záda ve chvíli, kdy to bude nutné a bude hrozit otevřený konflikt.

Až toto pochopí všichni politici u nás, bude dobře. Ale bez nás, bez žen, to nepůjde.

Děkuji za rozhovor a přeji, ať se Vám daří.

Ptala se Inga Petryčka

#ŽenyVPolitice #LepšíPolitika

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama