Slovenská prezidentka se u mladých Slováků těší velké oblibě. Důvěřuje jí 70 % lidí mezi 18 a 29 lety. Náš prezident je na tom o poznání hůře. Miloši Zemanovi důvěřuje pouze 30 % Čechů ve stejné věkové skupině.
Ač toto srovnání vychází pro nás Čechy dost nelichotivě, nemyslím si, že by to bylo něco překvapivého. Těžko bychom totiž hledali tak odlišné osobnosti, jako tomu je v případě českého prezidenta a slovenské prezidentky. Troufám si dokonce tvrdit, že cizinec neznalý poměrů by v tomto ohledu asi ani nevěřil tomu, že si tak rozdílné představitele vybrali obyvatelé, kteří ještě poměrně nedávno sdíleli jeden stát.
Český prezident a slovenská prezidentka se odlišují ve způsobu komunikace, vystupování, výběru témat i obecně i ve svém přístupu ke světu kolem sebe.
Zuzaně Čaputové nelze upřít charisma. Je nová, neokoukaná, v jejích projevech je cítit, že vnímá problémy občanů. Nezastírá problémy, ale staví se k nim čelem a co je důležité, snaží se lidi spojovat a dávat jim naději. A co je ještě podstatnější, je v tomto uvěřitelná. Krásně to bylo vidět v jejích projevech v době koronavirové pandemie.
Miloš Zeman je pro mnohé, troufám si říct, reprezentant starého světa. Mnoho jeho činů a výroků zůstává v jakémsi pološeru, což vyvolává důvodné pochybnosti o tom, jaké úmysly vůbec se směřováním naší země má. Oproti své slovenské kolegyně se mu nikdy nepodařilo své obyvatele stmelovat, spíše naopak. O důstojné reprezentaci země navenek ani nemluvě. V této souvislosti vzpomeňme nedávnou důstojnou návštěvu Čaputové u papeže.
Asi nebudu mluvit jen za sebe, když řeknu, že bych si takovou osobnost, jakou je Čaputová, v nějaké vrcholné politické roli také přála. Bylo by to opravdu osvěžující. A kdyby to navíc byla žena, byla by to extra vzpruha, pokud bychom chtěli použít mluvu mladších.
A připomeňme si ještě úspěch lidovců Jana Grolicha a Františka Talíře v nedávných krajských volbách. Ti jsou také důkazem toho, že obyvatelé by nové mladé energické politiky přivítali. A kdo ví, možná by pomohlo i naší straně, kdybychom dokázali prosadit na čelní místo právě takového lídra. Čímž netvrdím, že nemáme ve vedení schopné, pracovité lidi se zkušenostmi. To vůbec ne. Jen jsme možná někdy příliš zakonzervovaní a déle nám trvá, než si některé změny připustíme.
