Reklama
 
Blog | Inga Petryčka

První vyúčtování koronaviru: již brzy

V průběhu jarní vlny epidemie média denně přinášela prognózy renomovaných ekonomů o tom, jaké propady v ekonomice koronavirus napáchá. A i když mnoho z nich připouštělo, že jde víceméně o věštění z křišťálové koule, svá čísla pravidelně revidovali s ohledem na aktuální opatření.

Teď mám pocit, že je v tomto ohledu ticho po pěšině.

Ono je to pochopitelné. I když jsme tu a tam slyšeli o tom, že na podzim vir udeří znovu, nikdo z nás si asi nepředstavoval, že by bylo vůbec možné, abychom v průběhu pouhého jednoho roku přešli plynule z jedné krize do druhé.

Jaké ekonomické, socioekonomické, ale vlastně i psychické dopady nakonec celý letošní rok bude mít, si tak nikdo dnes netroufne odhadovat. A to ani nepřipouštím, že celá krize reálně přesáhne i hluboko do roku 2021.

První menší vyúčtování můžeme ale očekávat už nyní v listopadu. Po vypršení moratoria by se totiž všichni, kteří využili možnosti odkladu splátek svých závazků, měli vrátit k jejich opětovnému placení.

Lidí, potažmo firem, kterých se odklad týká, není vůbec málo. Číslo se pohybuje okolo 360 tisíc. Málokdo z nich asi počítal, že je tento moment zastihne za obdobné situace, za kterou si odklady vyřizovali. Je tak jisté, že část těchto dlužníků nebude schopna nyní s placením začít. Podle představitelů bank by to mohlo být mezi 10 a 15 procenty těch, kteří platební prázdniny využili.

Nedokážu posoudit, zda jsou odhady bank správné. Myslím si ale, že jejich data o tom, kolik lidí bude žádat o individuální odklady splátek, bychom měli brát hodně vážně. Ona přinesou zrcadlo o tom, jaké části společnosti krize zasáhla nejvíce a kam by měla směřovat případná další státní podpora.

Nejde proto v tomto případě v žádném případě o čísla. Ono je vcelku jedno, zda o prodloužení splatnosti závazků požádá 10, 15 nebo 20 procent dlužníků. Náš bankovní sektor na tom rozhodně nestojí a nepadá.

Důležitější bude, KDO není schopen splácet.

Je to střední třída ve středním věku s dobíhajícími hypotékami nebo mladé rodiny s čerstvými hypotečními úvěry, kde je jeden rodič s dětmi na mateřské nebo na ošetřovném? Nebo to jsou nízkopříjmové skupiny obyvatel, sociálně slabí, typicky samoživitelky, jejichž půjčka dosahuje „pouhých“ několik desítek tisíc korun, a i když nikdy s placením problémy neměli, nyní je i nízká splátka ve výši pár stovek měsíčně nad jejich síly?

Já pevně věřím, že právě tyto informace si vláda vezme k srdci a nemávne nad nimi rukou. Ono se totiž klidně může ukázat to, na co mnozí upozorňují už dávno. Že totiž prosincové rouškovné je sice bohulibý a chvályhodný počin, ale míří naprosto mimo tu nejpotřebnější skupinu.

Inga Petryčka

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama