Reklama
 
Blog | Inga Petryčka

Svatý Václav přináší do dnešních dnů nečekané poselství

Legenda o svatém Václavovi je natolik svázaná s naší identitou, že přečkala spousty historických zvratů v dějinách naší země, a stále je natolik nezlomná, že z ní můžeme čerpat sílu a naději i dnes.

Když přemýšlím o významu odkazu svatého Václava pro dnešek, napadá mě hned několik momentů.

Při oslavách a vzpomínkových událostech se nejčastěji hovoří o významu svatého Václava pro naše národní určení. Já si vždy vzpomenu na okamžiky vyhlášení samostatného Československa, které se odehrálo 28. října právě u sochy sv. Václava na Václavském náměstí. Vzpomenu si i na masové poutě, které se konaly v roce 1939 na řadě poutních míst, kde lidé hledali u tohoto patrona naději v těžknoucí době. A těch momentů byla v historii celá řada. Někteří hledají u sv. Václava i dnes, kdy se může mnohým zdát, že je to s naší zemí, zejména svobodou a demokracií, nahnuté.

Sv. Václav je také příkladnou osobností víry a s tím spojené naděje. Připadá mi, že v době, kdy nemáme představu, kam se bude vyvíjet koronavirová epidemie, je vědomí tohoto velkou oporou.

Chtěla bych ale vyjádřit ještě jednu myšlenku v souvislosti se sv. Václavem. Většinou se totiž mluví o zmiňovaných dvou polohách, kdy je sv. Václav patronem českých zemí a symbolem čisté víry. Vedle toho totiž, i když ne tak často, bývá sv. Václav považován za patrona milosrdenství.

Koronavirová krize dopadá nejtíživěji na ty nejslabší, co se sami nedokáží bránit tomuto viru, ale horko těžko snáší i následky, které s sebou nese celá řada ekonomických a společenských omezení. Už jsem o tom psala vícekrát na svém blogu.

Nebuďme slepí. Kráčejme ve stopách sv. Václava a pomáhejme chudým a opuštěným, jak o tom vypráví svatováclavské legendy v případě tohoto našeho patrona. Dokažme, že nás se sv. Václavem spojuje víc než pocit češství, ale hlavně srdce a dobrosrdečnost.

Inga

Reklama