Praha bez turistů. Člověk by na první dobrou řekl, že je to fajn, protože uvidí místa v plné jejich kráse bez všudypřítomného hemžení lidí.
Jenže ve skutečnosti to tak není. Alespoň já z toho nijak radostné pocity nemám. To prázdno ve mně vyvolává dojem, jako bych se ocitla v jiném městě. Samotnou mě překvapilo, jak mi tu to nepřetržité proudění lidí chybí. Lidské hlasy, smích, cinkání nádobí na předzahrádkách, ale i komentáře průvodců procházejících turistických skupin.
Dočetla jsem se, že letos už stihlo ukončit svou činnost přes 100 cestovních kanceláří a agentur. To je zhruba 12 % ze všech dosud fungujících. A co je ještě horší, tak tyto firmy zaměstnávaly ještě před krizí téměř 14 tisíc lidí! K tomu si připočtěme další desetitisíce, možná spíše statisíce lidí zaměstnaných v navazujících službách a dodavatelských firmách.
Jsem ráda, že ministerstvo pro místní rozvoj uvolnilo minulý týden finanční podporu ve výši 500 milionů korun právě pro cestovní kanceláře, agentury a průvodce. Snad jim to pomůže překonat to nejhorší období. Doufám, že v čase před Vánocemi se začne objevovat naděje na nový start s příchodem dalšího roku.
My ostatní můžeme zatím podpořit alespoň své oblíbené restaurace, obchůdky, ale možná i právě některé průvodce, kteří překlopili své služby alespoň dočasně do on-line prostředí a nabízejí je v jiné formě.
Inga
