Na životním prostředí záleží.
Vím, slýcháme to často a z mnoha stran. Není to však jen módní postoj, i když nám to tak často může připadat.
Evropská agentura pro životní prostředí (European Environment Agency = EEA) vydala před pár dny obsáhlou studii, která se zabývá vlivem životního prostředí na zdraví a kvalitu života obyvatel Evropy. Řeknu vám, není to povzbudivé čtení.
Podle studie souvisí životní prostředí celoevropsky s 13 % všech úmrtí. V České republice je to pak 15 %. To už jistě stojí za zamyšlení a je to jasný argument, abychom stav životního prostředí brali vážně.
Negativní vlivy životního prostředí mají přitom řadu příčin. Špatné ovzduší, vedra, chemické látky v půdě i zboží každodenní spotřeby, mikroplasty ve vodě, ovzduší i půdách… seznam by mohl pokračovat.
EEA připomíná, že stav životního prostředí úzce koreluje s výskytem chorob, jako je rakovina, chronické potíže dýchacích cest nebo kardiovaskulární nemoci. To jsou poměrně známá fakta, nicméně často na ně zapomínáme, respektive se je snažíme vytěsnit z mysli.
Ráda bych zdůraznila, že to celé není jen o smogu a zplodinách v ovzduší, ale životní prostředí velmi ovlivňuje i náš životní styl. A velmi názorně to ukazují i autoři této studie. Ti doslova tvrdí, že čas strávený v přírodním prostředí má vliv na „lepší mentální zdraví a zvyšuje úroveň fyzické aktivity s dopady na zdraví„.
Jinak řečeno, dostatek zeleně ve městech přispívá k lepšímu zdraví obyvatel, protože je stimuluje ke zdravějšímu životnímu stylu.
Toto považuji za zásadní i proto, že podle výzkumných dat, na která se odvolává EEA, 36 % Evropanů přiznává dlouhodobé zdravotní potíže. Třetina všech obyvatel Evropy!
Autoři studie nabízí i řadu řešení. Především kladou důraz na vytváření tzv. zelených a modrých (vodní plochy) zón ve městech. To jsou atributy, které můžeme ovlivnit jako politici, případně i jako občané, pokud se angažujeme ve veřejném dění.
Sama jsem už dříve navrhla několik opatření pro lepší klima v našich městech a obecně jsem velkou zastánkyní tzv. cirkulární ekonomiky a oběhového hospodářství, což nabízí další sadu nástrojů pro zlepšování životního prostředí (nejen) ve městech.
Vliv zelených a modrých ploch podle studie „snižuje úmrtnost a nemocnost chronickými nemocemi, zlepšuje duševní zdraví, zvyšuje úspěšnost porodů a redukuje obezitu„. Asi není třeba dodávat, že tyto plochy redukují stres, přispívají k lepší imunitě, ale také podněcují fyzickou aktivitu obyvatel, což se pozitivně promítá do snižování obezity.
Mně však zaujal ještě jeden, na první pohled nenápadný benefit, který autoři studie dokázali pojmenovat. Jedná se o sociální soudržnost, ke které zelené a modré plochy ve městech podle nich prokazatelně přispívají.
To vlastně znamená, že zeleň a voda ve městech lidi spojuje, ale také jim dává důvody, aby se více zajímali o životní prostředí ve svém městě, a namísto vyhledávání konfliktů pracovali společně na udržování a zlepšování života ve svém okolí. To je pak už bytostně konzervativní přístup k životnímu prostředí.
Připouštím, že mnoho z řečeného může někomu připadat jako samozřejmost, pro což není třeba obsáhlých studií. Proto ještě upozorním na jeden faktor, který významně ovlivňuje přístup lidí ke zdravému životnímu prostředí. Je jím sociální postavení obyvatel.
Zdravé životní prostředí je dostupné nerovnoměrně, je tedy sociálně podmíněno. To se logicky promítá i do zdraví obyvatel.
Méně majetné vrstvy obyvatel, konkrétněji především senioři, zejména ve městech, nebo samoživitelky a samoživitelé, to jsou jen vybrané skupiny obyvatel, které jsou ve zvýšené míře ohrožené ztíženým přístupem ke zdravému životnímu prostředí, ať už si pod tím představíme cokoli.
Při úvahách nad životním prostředím a jeho dopadech na naše zdraví proto nezapomínejme ani na tyto skupiny obyvatel. Zaslouží si to.
Inga Petryčka
